Jak si zjednodušuju mateřství v jídle
Co mi šetří čas, energii a nervy kolem každodenního vaření, nákupů a svačin
Vymyslet, co budu vařit - aby to bylo zdravé, pestré, vyvážené… a aby to dítě snědlo. Sepsat nákupní seznam a na nic nezapomenout (nemožné). Nakoupit potraviny. Uvařit - tolik, aby se to tak akorát snědlo, zbylo na zítra a nic se nevyhodilo. Mít v mrazáku a ve špajzu dost zásob na dny, kdy se nestíhá, není nakoupeno nebo se nechce.
Dokud jsem neměla děti, nenapadlo mě, jak moc času a úsilí mi jednou v životě s nimi zabere jídlo. Tvoří značnou část mojí mateřské mentální zátěže. Často narážím na svoje limity, a tak neustále hledám cesty, jak si ulevit. Finančně, časově, mentálně.
Život s dítětem mi v průběhu času přinesl několik drobných vylepšení, které mi právě oblast jídla dokážou dost ulehčit. A protože není horší pocit, než být na to sama, ráda se o ně s tebou podělím.
Nákupy potravin online
Dlouho jsem odolávala, ale s druhým těhotenstvím dohnaly online nákupy potravin i mě. Logistická anabáze výpravy do obchodu s batoletem a břichem mě přesvědčila o tom, že to musím aspoň vyzkoušet. Myslela jsem si, že nákupy na Rohlíku musí být zákonitě dražší, ale nutně tomu tak není. A pokud ano, pak je to vyváženo úsporou někde jinde.
Za těch pár měsíců, co nakupuju jídlo online pravidelně, jsem ocenila třeba to, že:
Uspořím dost času,
Ušetřím si nervy z nákupu s dítětem,
Nemusím nic nikam tahat, ani nikam jezdit,
Když mi ráno něco chybí, odpoledne nebo večer to můžu mít prakticky bez práce doma.
Neřekla bych, že mám nějaký super vychytaný systém, jak nakupovat. Postupem času mi ale vykrystalizovalo pár bodů, jak s Rohlíkem funguju.
Nákupní seznam
Vedu primárně přímo v aplikaci. Respektive, položky na příští nákup si obvykle dávám rovnou do košíku. Automaticky se v účtu po pár nákupech tvoří seznam oblíbených položek, ale můžeš si založit jakýkoli jiný.
Preferuju privátní značky
Podobně jako klasické řetězce, i Rohlík má své privátní značky. Cenově jsou v průměru srovnatelné s těmi řetězcovými a sortiment je dost široký. Platím si členství Rohlík Xtra (za 199,- měsíčně) a s ním mám na všechno zboží privátních značek plošnou slevu 10 %.
Členství Rohlíček
Docela výhodné je i členství v klubu Rohlíček, které je zdarma. Stačí být rodičem dítěte do 12 let. Pro členy nabízí slevy na různé dětské zboží a taky dopravu zdarma v určitých časech.
Zeleninu a ovoce kupuju obvykle jinde
Ovoce a zelenina jsou na Rohlíku dražší (a někdy celkem významně) než v řetězcích. Pokud tedy mám možnost, preferuju je nakoupit klasicky v obchodě. Na Rohlíku nakupuju převážně jen ty v akci, nebo když do obchodu nezvládám dojít.
Vařím extra porce do mrazáku
Představ si tohle:
Přicházíš s dítětem domů z hřiště. Je pět minut po poledni. Dítě je unavené a má hlad (přímo vražedná kombinace). A ty nemáš nic uvařeno. Možnosti?
Rychle něco spíchnout. To je minimálně 20 minut, během nichž ti to dá dítě pořádně sežrat.
Objednat jídlo z dovozu. To bude trvat aspoň půl hodiny, kterou dítě vyplní všemi možnými emocemi, ale nadšení a radost to určitě nebudou.
Namazat dva dny starý rohlík. Nejrychlejší, ale ne úplně vyhovující řešení.
Polije tě pot, protože víš, že všechny varianty jsou v zásadě špatně. A že bude tvoje nepřipravenost náležitě odměněna.
Anebo…
Jsi v klidu, protože máš v mrazáku několik porcí jídla přesně pro tyhle případy. Stačí vyndat a ohřát, maximálně mezitím uvařit těstoviny. Pár minut a oběd je na stole.
Jasně, mražení jídla není zrovna převratná novinka nebo něco, co by člověka nikdy nenapadlo. V domácnosti s dětmi ale mrazák a dostatek jídla v něm nabývá na neopakovatelné důležitosti. Právě až děti mě naučily nejen mrazit případné zbytky, ale především vařit do zásoby speciálně jídla, která se dobře zmrazí i rozmrazí. Několikrát do měsíce vařím větší množství některých oblíbených jídel, která pak postupně využívám, když nestíhám nebo se mi nechce vařit.
Naši favoriti
Lívance a vafle
Záchrana k snídani i ke svačině. Rozmrazené za 2-3 minuty.
Omáčky na těstoviny
Nejčastěji vařím variaci na boloňskou nebo špenátovou. Na těstoviny s omáčkou se můžu vždycky spolehnout, že je dítě sní. Včetně období, kdy odmítá většinu jiných jídel.
Vývar (nebo rovnou polévka či omáčka)
Z vývaru vařím polévky nebo klasické omáčky k masu a příloze.
Obojí jsou u nás dalšími jídly, na které je docela spoleh, co se pravděpodobnosti snězení týče.
Noky, knedlíky
Rychle hotová příloha, nebo i základ plnohodnotného jídla. Na pařáčku rozmrazeno za pár minut.
Luštěniny
Tenhle tip jsem okoukala od Lucie z Buchta v troubě. Uvařím celé balení luštěnin najednou a hotové pak po porcích mrazím. Využiju je pak různě - do polévek, omáček, masovo-zeleninových směsí z pánve… Ušetřím tak oproti těm kupovaným v konzervě a zároveň je propašuju do našich běžných jídel.
Maso
Přebytky vařeného masa mrazím a využiju do omáčky, nebo třeba jako náplň do tortilly nebo sendviče.
Rychlojídla
Venku je hezky, zase jsme zůstali dlouho venku a já nemám nic nachystáno k večeři. Přesně pro tyhle případy mám doma zásobu surovin, z nichž lze nachystat slušné a i relativně zdravé rychlé jídlo do pár minut.
Pizza base od Vilgain
Hotový “spodek” na pizzu se skvělým složením.
Mají i variantu “mini pizz”, ty kupuju extra pro dceru a občas využívám jako alternativu k pečivu.
Wrap, tortilla
Naplním tím, co mám zrovna po ruce, zapeču, sníme.
Listové těsto (rozválené)
Šneky nebo šátečky jsou hotové docela rychle. Ještě jednodušší je pak pizza nebo slaný koláč.
Konzervy masa a ryb
Využívám do náplní wrapů, tortill, na pizzu nebo do věcí z listového těsta.
Ryby pak také do pomazánek nebo omáček na těstoviny.
Noky, pirohy apod.
V lednici mám vždycky gnocchi, bramborové šišky nebo špecle. Velmi rychlé na přípravu jako základ večeře.
Do mrazáku kupuju pravidelně taky plněné pirohy. V kombinaci třeba s tvarohem nebo masem jde o docela vyvážené rychlé jídlo.
Rychlo-svačiny (ne kapsičky)
Kapsičky, tyčinky a dětské sušenky jsou velké lákadlo. Pro dceru, ale i pro mě. Není jednodušší svačina - prostě čapnu a jdu.
Jednoduchost je tu ale vykoupená výživovou (ne)hodnotou a množstvím cukru. Snažím se je proto co nejvíc omezovat a mít po ruce výživnější alternativy, jejichž příprava nezabere víc než pár minut a zároveň jsou transport-friendly.
Lívanec / vafle z mrazákových zásob
Parenica aka “kulatej sýr”
Vejce natvrdo (vařím ve větším množství)
Ovoce, zelenina (nakrájené klidně ve větším množství dopředu)
Občas mi to dovezou
I s plným mrazákem se někdy stane, že se mi prostě fakt nechce. V takových případech se nezdráhám využít dovozu jídla. Nestává se to nějak často, ale zvlášť v časech nemocí nebo obzvlášť velké únavy a nechuti cokoli dělat jsem za tuhle vymoženost 21. století fakt vděčná.
Zejména pokud objednávám jídlo jen pro sebe a dítě, objednávám vždycky porci navíc. Mám tak jídlo i na další den a zároveň trochu rozložím dovozní poplatky.
V naší rotaci jsou pizza, vietnamská jídla jako pad thai nebo dim sum knedlíčky, případně zapečená tortilla nebo quesadilla. To jsou jistoty, které dítě sní a zároveň nejde o úplnou výživovou katastrofu.
Jídlo chystáme společně (když mám náladu)
Batole v učící věži v kuchyni pomáhající s přípravou jídla byl dlouho můj zlý sen. Na Instagramu to přitom vypadá hrozně romanticky. Maminka krájí rajče, u toho učí své dítko škrábat mrkev, společně míchají salátovou zálivku a kuchyňská linka, zeď i podlaha zůstávají andělsky netknuté.
Moje zkušenost byla dlouho jiná. Nejdřív absolutní nezájem ze strany dítěte, takže to skončilo spoustou hraček poházených po lince, rozhrabaným šuplíkem s krabičkami a pokrmem zaseknutým v počátečních fázích přípravy. Následovalo období tzv. patlací (dneska se tomu říká sensory), kdy jediné, co fungovalo, bylo dát dítěti zcela volnou ruku v přesypávání mouky, přelévání vody a patlání se v čemkoli. Mým úkolem bylo připravit sama kýžené jídlo a u toho paralelně zachraňovat kuchyni před potopou a těstem rozpatlaným úplně, ale úplně všude.
Zkrátka, přítomnost dítěte u vaření byla takovej hroznej voser, že jsem to obvykle radši vzdala předem. Vím, že mnoho maminek si tuhle dětskou asistenci užívá hned od počátků, já mezi ně nepatřím. Moje vnitřní čistotná perfekcionistka, kterou jsem zdědila po své mamince a která vylézá výlučně jen ve chvílích rodičovství, to neustála.
Dřív to nešlo, teď je to lepší
Až teď, když se dítě blíží ke třem letům věku, to začíná mít jakousi štábní kulturu. Když míchá, dá si říct a reguluje tempo, aby těsto nebylo i na obkladech. Když sype, většinou se trefí tam, kam má. Když něco můžu udělat jenom já, dá se s ní domluvit a smíří se s nějakou náhradní činností.
Ano, trvá to déle. Ano, nepořádek navíc tam vždycky je. Společné vaření mi ale konečně taky pomáhá. Nemusím vymýšlet extra činnost pro dítě během toho, kdy potřebuju vařit. Nemusím organizovat náš čas tak, abych vařila, až když je manžel doma.
Nepřeháním pestrost
Zařadit různé luštěniny, aspoň 3 porce zeleniny denně, dostatek mléčných výrobků, hlídat sůl i cukr, dbát na pestrost příloh, dostatek ryb i hovězího masa, hlídat množství sacharidů, dostatek zdravých tuků…
Ubránit se pocitu, že navzdory všemu tomu plánování a domácímu vaření dělám i tak málo, je těžké, až nemožné. Zvlášť ve chvíli, kdy otevřu Instagram. Musím si aktivně připomínat, že vždycky bude existovat něco, co bych mohla dělat navíc. A že dělat všechno a dělat to perfektně je nemožné.
Zjistila jsem, že stresovat se kvůli jídlu fakt nechci. Jako mámy máme na sobě tolik tlaku, ať už vnějšího či vnitřního… Zdravě a vyváženě děti živit. Kvalitně a funkčně je oblékat. Poskytnout jim bezpečné domácí prostředí. Všestranně je rozvíjet a vzdělávat. Chodit s nimi na kroužky, na hřiště, za kulturou. Praktikovat respektující výchovu, pomáhat regulovat emoce, nastavovat rozumné hranice.
Je toho moc.
Snažím se proto zachovat jakýsi balanc. Občas se nebráním vyzkoušet nový recept nebo surovinu, zároveň se ale nezdráhám pravidelně servírovat jednoduchá, byť možná trochu nudná jídla. Ráda strávím půl dne v kuchyni, ale pokud nestíhám nebo prostě nemám náladu, beru to, co je rychlé a o čem vím, že dítě sní.
A k tomu kdyžtak misku zeleniny navíc.
Hledám, kde můžu ubrat
Jednoduchá matematika. Průměrně 3 jídla denně po dobu 6 let. To je 6 570 rozhodnutí o tom, co bude k jídlu, ještě než půjde dítě do školy. K tomu každodenní “co jí obléknu”, “co budeme dělat”, “co musíme vzít s sebou” a desítky, stovky a tisíce dalších.
A k tomu samozřejmě tlak na to, abych se rozhodla správně.
Je jasné, že někde je potřeba ubrat. Jinak by se z toho člověk zbláznil. A tak hledám cesty, jak si to zjednodušit. Tam, kde to dává smysl. Tam, kde mi hoďka nebo dvě investovaného času zajistí několik porcí zdravého domácího jídla, nad nímž už nemusím dál přemýšlet.
Doufám, že jsi v uplynulých řádcích našla něco, co zjednoduší mateřství i tobě. A pokud ne, že jsem tě aspoň ujistila, že v tom všem zavalení hromadou každodenních úkolů a rozhodnutí nejsi sama.
Co konkrétně v oblasti jídla pomáhá šetřit čas a úsilí tobě?