Že bude druhé těhotenství jiné, než to první, jsem čekala. Nečekala jsem ale, že až tak moc.

Otázky, které jsem si pokládala, když jsem čekala první dceru, mají tentokrát jasné odpovědi. Nahradily je otázky úplně jiné, složitější.

Tohle těhotenství totiž vůbec není o mně nebo o porodu. Je hlavně o tom, co se bude dít po něm.

Je o tom, že už tady jedno dítě je - a tomu se změní svět.

Jestli něco umí rozhodnout o tom, jestli bude cesta s dětmi probíhat v klidu, nebo ne, je to zábava. Zábava, kterou můžete dát dětem v autě (nebo v letadle) a vědět, že se hned nepoztrácí a že je zabaví na déle, než dvě minuty.

Sama mám za sebou dost mnohohodinových cest s dítětem na to, abych měla po ruce osvědčenou výbavu, kterou vozím vždycky s sebou a kterou teď přiblížím i vám. Je dostatečně rozmanitá a zároveň může být relativně skladná.

A když už nic nezabírá, i pro tyhle případy mám záchranu.

Chvíle, kterých si často ani nevšimneme. Chvíle, které nejdou vyfotit a sdílet. Chvíle, které se nevejdou na Instagram, protože je nelze optimalizovat a přenést. Malé a přitom ty největší.

Ty, které drží naše běžné dny pohromadě.

Ty, které si chceme pamatovat i potom, co Instagram nebude.