Jak zabavit děti na cestách (bez obrazovek)

Praxí ověřené tipy do auta, letadla i restaurace. Co se nám osvědčilo a co bereme vždy s sebou?

Sedíš v autě. Za tebou čtyři hodiny cesty. Před tebou kolona. Waze hlásí zdržení dalších 20 minut. A pak ještě dvě a půl hodiny do cíle.

Dítě v sedačce vzadu se vzbudilo ze šlofíka dřív, než jsi plánovala, a začíná protestovat. Vrtí se. Kňourá. Začíná se vztekat. Začíná nabírat. Chce ven.

Zvyšuje se ti tep. Zrychluje se ti dech. Začínáš se potit. Dohání tě únava a zároveň tě zaplavuje adrenalin, protože víš, že situace tam vzadu se bude jen zhoršovat, pokud hned nezasáhneš.

Posledně to byla katastrofa. Dětská nespokojenost se exponenciálně zvyšovala a nic nepomáhalo. Vysvětlení situace, zpívání písniček, snaha nechat dítě projít emocemi, prosby, výhružky - v podstatě všechno, co z tebe vypadlo, situaci jenom zhoršilo. Skončilo to řevem na obou stranách.

Ale tentokrát? Tentokrát jsi připravená. Máš po ruce arzenál hraček a pomůcek, o nichž víš, že aspoň jedna z nich zabere. Zabaví dítě natolik, abyste přečkali kolonu a dojeli k nejbližšímu odpočívadlu, kde se budete moct všichni protáhnout a načerpat sílu na zbytek cesty. V klidu. Bez řevu.

Zní to jako sen, že? A co že to v sobě skrývá ten arzenál?

Příprava je klíč

Upřímně, nikdy nezabalíme všechno, co bychom mohli potřebovat nebo co by se mohlo hodit. A ani o to nejde. Mému rodičovskému klidu ale hodně pomohlo mít doma základní výbavu, po které můžu bez váhání sáhnout a vědět, že když vezmu něco z toho s sebou, cesta proběhne mnohem klidněji.

Výbavu jsem rozdělila do několika kategorií a tobě doporučuju vybrat si z každé jednu konkrétní věc a tu na tvých dětech vyzkoušet. Každé dítě bude inklinovat k něčemu jinému a oblíbenou kategorii toho tvého můžeš rozšířit postupně. K tomu už pak dojdete testováním v praxi sami.

Moje doporučení jsou až na výjimky, u nichž je to uvedeno, použitelné v autě, v letadle i třeba v restauraci. Výbava je ozkoušená na starším miminku a batoleti. Většinu ale využijete (byť třeba s obměnou) i u starších dětí. A - žádný screentime.

Písničky a zvukové knížky 

Jednou to budeš nenávidět. Už při prvních tónech budeš přesně vědět, co je to za písničku, texty budeš znát slovo od slova. Uslyšíš je klidně desetkrát za sebou. Tvůj roční roundup na Spotify už nebude tvůj. Svoje písničky už si pustíš jen když někam pojedeš sama. Říkanky budeš znát líp, než když jsi sama chodila do školky.

Tahle obrovská rodičovská oběť bude ale vykoupená vyšším dobrem: klidnějším cestováním. A proto to bude stát za to.

Písničky a říkanky jsou první skupinou cestovní zábavy, která (aspoň u nás) spolehlivě funguje. Konkrétní výbava se trochu obměnila s věkem, i tak jde u nás o volbu číslo jedna.

Zvukové, hudební knížky.

Takové, co po stisknutí tlačítka přehrají nějakou skladbu. Skvělé už pro miminka od pár měsíců věku, která zaujme písnička nebo zvuky. Využitelné jsou pak i batolata, byť spíš na kratší domácí prohlížení.

Ráda volím ty, kde jsou delší hudební ukázky a víc textu. Naše nejoblíbenější jsou: Čtvero ročních dob, Dobrou noc s ukolébavkou, Moje klasické hudební nástroje, Louskáček.

Kouzelné čtení (Albi tužka).

Neznám rodinu s dětmi, kde by neměli Albi tužku. Navzdory věkovým doporučením na konkrétních knížkách jsou některé s dopomocí rodiče použitelné už cca od roka věku.

Pro nejmenší děti od 1 roku doporučuju Zpívánky a malé žluté knížky o zvířatech. Dalšími oblíbenci pro děti kolem 2 let jsou pak Říkanky nebo příběhy s Krtkem. Tužka je každopádně využitelná až do školního věku.

Před cestou tužku hlavně nezapomeňte nabít a do auta vzít příslušný kabel. Tužku vybitou v půlce výletu fakt nechcete. Trust me. Been there, done that.

Spotify playlist s dětskými písničkami.

U nás se vyloženě dětské písničky ujaly kolem roka a půl. Od té doby ale, mimo spánky, v autě neposloucháme prakticky nic jiného. Zachrání i ve chvíli, kdy se dětem dělá nevolno, potřebují koukat z okna a jiná zábava tak nepřipadá v úvahu.

Nejradši máme Karol a Kvído (Dětské lidové písničky), písničky z Večerníčků (hlavně Včelí medvídky) a na Spotify také Káju (rozumně nazpívané dětské písničky i z těch, které u Karol a Kvída nenajdete).

Lepíme a malujeme

Magnetky i samolepky zabaví ruce i oči a zároveň drží pohromadě. S určitou dopomocí využitelné tak od roka a něco, samostatně spíš o něco později.

Samolepky a samolepkové sešity jsou takový cestovní evergreen, obecně velmi populární, který třeba u nás doma ani teď (2 a ¾ roku) vůbec nefrčí. Z pohledu dospěláka bych také polemizovala o ekonomičnosti a ekologičnosti (jednou nalepíš a končíš).

Co u nás naopak funguje:

Magnetické sešity.

Rozkládací sešit nebo desky s obrázkem, na něž se vyskládají tematické magnetky. Mohu doporučit tento. Sešit je relativně menší, takže dítě si vystačí i samo, do sedačky tak akorát. Magnetky drží dobře, jsou pevné, jen tak se nezničí. Lze je vykládat do obrázku a zase vracet do šablony, nebo je využít jako podklad pro učení prvních slov, vyprávění a další aktivity.

Znovupoužitelné samolepky.

Podkladové desky s obrázkem a k nim sada pěnových omyvatelných nálepek. Dají se lepit na mnoho různých povrchů, v době největší slávy jsme je měli po bytě fakt všude. Časem se vyběhají a přestanou držet, ale poskytnou dost zábavy, zvlášť pokud jejich použití zredukujete jen na cesty.

Doporučit můžu sady od Djeca.

Vodní omalovánky.

Kartičky, které dítě vybarvuje fixou naplněnou vodou. Značka Djeco má sady s menšími i většími obrázky, do auta jsou lepší ty menší, ale i s většími jsme se vešli. Ve dvou letech jsme zvládli v pohodě i za jízdy a na nějakou tu chvíli to zabavilo. Určitě nejde o mou první volbu, ale jako doplněk můžu doporučit.

Na zaměstnání rukou

Sedět několik hodin v kuse v autě je peklo i pro dospělého. O to horší to je pro děti, které se tak nějak samy od přírody hýbou víc. Potřebu něco dělat, kromě častých zastávek na vyběhání, se snažíme kompenzovat něčím do ruky. Mačkání, stavění, pohyb rukou uvolní stres a částečně i potřebu pohybu.

Mačkátka, rébusy do ruky.

Prsty spolehlivě zaměstná pop-it. Je jich na trhu spousta, v kategoriích podle velikosti a vhodnosti vzhledem k věku. Pro nejmenší můžu doporučit tenhle, pro větší pak třeba něco takového.

Pro starší batolata se pak můžou hodit i jednodušší rébusy do ruky.

Menší stavebnice, resp. menší sada Duplo, Lego, magnetická Connetix.

Potřebujete podložku a dílky, které drží na sobě. Na druhou stranu, kreativitě se meze nekladou a i z malé sady kostiček lze postavit x variant staveb. Vhodnější spíš do letadla se stolečkem nebo do restaurace. V kombinaci s figurkami ale zabaví spolehlivě a na dlouhou dobu.

Postavičky, figurky, plyšáci, maňásci.

Figurky a plyšáci u nás doma frčí na denní bázi, takže na delší cestu je to jasná volba. Ať už jsou to zvířata z Dupla, gumový zvěřinec alá Schleich, nebo maňásci z Ikey, dá se s nimi dělat mnohé. Vyprávět příběhy, využít jako obyvatele domečků z Dupla, hrát si na doktora, … Pro děti, které si už rády hrají “na něco” (tak od dvou let?), nezbytná součást výbavy.

Když všechno ostatní selže

Lepivé drobky všude, ale fakt všude - to jsou křupky. Hloupá nevýživná potravina - to jsou křupky. Záchrana, když žádná jiná zábava už nefunguje - i to jsou křupky.

Navzdory všem svým před-dětným přesvědčením vozím křupky fakt vždycky. Poslouží jako forma zábavy, zaplácnou hlad, zkrotí únavu, rozptýlí emoce. Lepivé drobivé nic, které už nám zachránilo nejednu cestu.

Ne vždy to funguje… ale většinou ano

Cestování s dětmi je vždycky komplikovanější, než bez nich, a vyžaduje z naší strany přípravu. O tom jsem koneckonců psala už i tady.

Na druhou stranu, ve chvíli, kdy jsem si balík zábavy na cestu jednou sestavila, bylo napůl vyhráno. Teď už nad tím nemusím přemýšlet, prostě sbalím z každé kategorie něco a jedeme. 

A ano, i tak se někdy stane, že cestu pohltí blbá nálada a nefunguje nic. Pak přijdou na řadu právě ty křupky… a modlení, ať už tam jsme.